Po amputaci je smutek normální. Občasné dny, kdy se necítíte dobře, se splétají se dny, kdy jste v pohodě — to patří ke zpracování ztráty. Ale někdy se smutek změní v něco hlubšího, co nezmizí samo a co nelze „rozchodit". Tomu se říká deprese — a je to samostatná věc, kterou umíme léčit.

Tenhle článek není diagnostický nástroj. Pomůže vám poznat, že je čas zvednout telefon.

Smutek vs. deprese — jak je rozlišit

Truchlení:

  • Přichází ve vlnách — chvílemi je hůř, chvílemi líp.
  • Máte dobré momenty a umíte se na něco těšit.
  • Ostatní vás dokážou nakrátko utěšit.
  • Postupně se to zlepšuje, i když pomalu.

Deprese:

  • Trvá víc než dva týdny skoro každý den.
  • Nezlepšuje se s radostnými událostmi (vaši blízcí, pokrok, dobré zprávy vás „nezasáhnou").
  • Chybí chuť k životu, k jídlu, k činnostem, které jste dřív měli rádi.
  • Spánek nefunguje — nebo spíte pořád, nebo skoro vůbec.
  • Cítíte se bezmocně, beznadějně, bezcenně.
  • Máte myšlenky, že by svět bez vás byl lepší nebo že vás to přestalo bavit žít.

Přesná klinická kritéria

Lékaři pracují s jasnými kritérii (obvykle podle DSM nebo MKN). Nevyžadujte je od sebe. Pokud máte pocit, že se něco neladí, to je dostatečný důvod si promluvit s odborníkem.

Typické příznaky po amputaci

Kromě obecných příznaků deprese se někdy objevují věci specifické pro amputaci:

  • Stud za vlastní tělo trvající týdny a měsíce.
  • Strach z budoucnosti, který neopadá ani s pokroky.
  • Pocit, že už nejste užiteční.
  • Vztek nebo apatie, které vás překvapují.
  • Odmítání protézy — nechcete ji nasadit, i když byste mohli.
  • Izolace — dobrovolné stažení z kontaktu s rodinou a přáteli.

Co dělat teď

  1. Nezlehčujte to. „Je to jen fáze" často není pravda a čekat na „samo to přejde" zhoršuje vše.
  2. Mluvte s někým blízkým. Ne kvůli řešení, kvůli úlevě.
  3. Zavolejte na linku pomoci — Linka první psychické pomoci 116 123 je zdarma a funguje 24/7.
  4. Domluvte si schůzku s praktickým lékařem, psychologem nebo psychiatrem. Psychiatr zní dramaticky, ale může jen potvrdit, že všechno je v pořádku — nebo vám pomoci.
  5. Nepřerušujte léky, které už berete, bez konzultace.
  6. Nepoužívejte alkohol ani „uklidňovadla" neadekvátně — zhoršují stav i ráno po.

Kdy volat okamžitě (112 nebo 155)

  • Myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, kterým se nemůžete ubránit.
  • Plán, jak by to mohlo vypadat.
  • Pocit, že tu nechcete být — i když nemáte konkrétní plán.
  • Blízký člověk, o kterého se bojíte.

Linka první psychické pomoci: 116 123 · záchranná služba: 155 · obecná tísňová linka: 112. Volat je v pořádku — je to to, k čemu tyto linky jsou.

Pro blízké: jak pomoci někomu po amputaci

  • Buďte přítomni. Nemusíte řešit. Stačí tam být.
  • Berte vážně jakoukoliv zmínku o beznaději nebo smrti. Ani v žertu.
  • Nabídněte konkrétní pomoc, ne obecné „cokoliv budeš potřebovat". Například: „Koupím ti nákup ve čtvrtek. Řekneš, co chceš?"
  • Pomozte domluvit schůzku s psychologem, pokud to sami nezvládají.
  • Nenechávejte je samotné příliš dlouho — pár dní je v pořádku, týden už může být moc.
  • Pečujte i o sebe — podpora depresivního blízkého je emocionálně náročná.

Co bych si rád pamatoval

  • Deprese není slabost. Je to zdravotní stav.
  • Léčba funguje — kombinace terapie a léků obvykle pomůže během týdnů.
  • Zavolat o pomoc není selhání. Je to obyčejné zdravé rozhodnutí.